HR-Jak to bylo po druhé světové válce?

Opatrně a opatrně… Všechno má někde svůj začátek – kořen.

Mgr. Namiko Sakamoto


Dnes vyšel podcast zaměřený na níže uvedené otázky!

  1. O mně (o dětství) a o Japonsku.
  2. Aglomerace – velká města v Japonsku
  3. Klasická japonská rodina
  4. Japonský vzdělávací systém
  5. Poznatky z konsekutivního tlumočení
  6. Tlumočení v nepříjemných situacích – Hromadné propouštění
  7. Proč nerada tlumočím?
  8. Fakta a čísla: japonské firmy a Japonci v Česku
  9. Systém zaměstnávání v Japonsku
  10. Role japonských vyslaných pracovníků v Česku
  11. Co si myslí Češi o Japoncích a naopak?
  12. Pracovní smlouvy v Japonsku?
  13. Kariérní růst v Japonsku
  14. Celoživotní (doživotní…) zaměstnání
  15. Placená dovolená v Japonsku?
  16. Work-life balance
  17. Moje rodina
  18. Moje koníčky
  19. Moje neřesti
  20. Můj plán
  21. Poselství v japonštině

Při této příležitosti bych si dovolila odskočit si do minulosti – poválečného období.

Rozbor systému zaměstnání v Japonsku není jednoduchý. Bez novodobého historického kontextu se neobejdeme.

V r. 1947 vyšel Zákon o stabilizaci zaměstnání, aby Japonsko (stát) mohlo regulovat trh práce. Do té doby panoval zmatek kvůli většímu počtu uchazečů, než počtu volných míst. 

Jeden student = jedna pozice. Díky tomuto principu měli studenti 1. střední školy zamluvené zaměstnání a hned po ukončení povinné docházky do něj nastoupili.

→ Vznik trendu hromadného náboru absolventů a nástupu do zaměstnání všech firem k 1. 4. (zahájení japonského fiskálního roku a škol).

Před druhou světovou válkou se pracovalo v Japonsku převážně v primárním sektoru, tj. cca 50 % tehdejší populace.    

Od 2. pol. 1950 panoval tzv. největší hospodářský růst v japonské historii, tzv. hospodářský zázrak.

Postupně občané zbohatli a projevili zájem, aby děti šly do 2. střední školy (gymnázia na 3 roky). Na druhé straně mladá pracovní síla byla vítána a mezi mladými v podstatě neexistoval nezaměstnaný. Pozn. Mimo města bylo typické předat řemeslo/živnost z generace na generaci.

Když noví zaměstnanci (absolventi) nastupují do zaměstnání k 1. 4. stane se automaticky generační seřazení. První, druhá, třetí… Od starších k mladším. Toto seřazení umožnilo zaměstnavatelům nastavit (hromadně) systematický mzdový systém dle věku a zároveň dle délky odpracovaných dob. Bylo to logické a nebylo potřeba řešit individuální vyjednávání ani jiné odměny. Byla praktická metoda držet mzdové náklady na nižší úrovni.

Vrchol hospodářského zázraku se odehrál v letech 2. pol. 1980 do 1991.

Studenti nehledali práci, ale firmy jim práci samy nabízely.

A co teď? Opět jiná doba.

(Pokračování příště) + Přepracovat i přestudovat(!) není dobré. Byla jsem v podcastu poprvé, ale snad nebudu mít poprvé v životě angínu. Stačí mi, že nemám dnes hlas… Buďte zdraví!

WebWavelife with Namiko Sakamoto

Život na webu s vlnkou Namiko Sakamoto